Prohledat tento blog

čtvrtek 22. března 2018

ANDĚLSKÝ HRAD

Útočiště a vězení papežů obsadilo pátý místo na seznamu památek, které jsme při návštěvě Říma nechtěli opomenout. Počasí se nám na výletě moc nevydařilo, ale zase vyšly krásný zatažený fotky. Štěstí, že pršelo hlavně mezi přecházením od stanoviště ke stanovišti. Pak se rozjasnilo a deštník rázem letěl na zem.
Andělský hrad je nedaleko Vatikánu a, stejně jako všechny památky, v obklopení turistů... a překvapivě billboardů Samsung. 
Chválím si dobrý nápad zakoupení praktickýho průvodce po městě i s povídám a tipy, kde se najíst Poznejte Řím. Díky tomu jsme nejen koukali na "nějaký sochy a věže", ale taky věděli, co je to zač.
Díky bouřkám se Město, kde téměř neprší proměnilo na bílou louži a na Tibeře se úplně ztratila náplavka. Ptáci ale měli radost a opalovali se na všech lampách a sochách, takže lidi s foťáky skákali radostí. Já samozřejmě taky.

Andělský hrad je cihlová nádhera z roku 138. Původně mauzoleum císaře Hadriána si vzal v 5. století do parády papež Řehoř Veliký. 



Déšť mi řádně cuchal nervy i promokavý boty. Naštěstí jsem výlet useděla ve zdraví.

Odrazů budov v kalužích bylo v Římě požehnaně. Alespoň k něčemu je ten déšť dobrý. Přesto mi nejde do hlavy, proč vždy, když někam jednou za uherský rok vyrazím, tak musí pršet. A to i v místech, kde obvykle neprší. Co na to říct, prostě nejsem dítě štěstěny. Útěchou mi tedy jsou aspoň snímky plný odrazů a záře (samozřejmě ještě přikrmený photoshopem, o tom žádná).

Během bouřek se na vás na každém kroku navalí pět černochů a snaží se prodat deštník, což je otravný nejpozději tak za deset minut. Tenhle pták byl nejspíš jejich dispečer a posílal je zrovna tam, kde bylo nejvíc lidí v růžových pláštěnkách s fotkou Kolosea na zádech.
Dnes je asi jen hrst lidí, kteří cestují bez toho, aby se fotili a Robert mi taky musel pózovat. Nebo nemusel, ale stejně si ho hledáček našel.




Nemám žádnou fotku zmrzliny, protože byla tak vynikající, že zmizela na jedno nadechnutí. Počasí nepočasí, Italové prostě mají vynikající kuchyni a kopeček zmzliny za čtyři eura by vydal za tři český kopečky. Pravá, smetanová, krásně nazdobená římská dobrota... tak jsem alespoň zvěčnila jednu z mnoha pouličních cukráren.

Žádné komentáře:

Okomentovat